prostime
/pros'ti.me/Etimologie
Din prost + sufixul -ime.
Definiții
- (înv.) oameni de rând; mulțime, norod, sărăcime, gloată.
Declinare
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | prostime | — |
| genitiv-dativ | prostimii | — |
| vocativ | prostime | — |
| articulat | prostimea | — |