vâzdoagă
/vɨz'do̯a.gə/Etimologie
Din slavă (veche) gvozdĭ („cui”). Confer rusă гвоздика (gvozdíka, „cuișoare”) și garoafă.
Definiții
- (bot.; reg.) crăiță.
Declinare
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | vâzdoagă | vâzdoage |
| genitiv-dativ | vâzdoagei | vâzdoagelor |
| vocativ | vâzdoagă, vâzdoago | vâzdoagelor |
| articulat | vâzdoaga | vâzdoagele |
Sinonime: (bot.) crăiță