prânzuleț
/prɨn.zu'leʦ/Etimologie
Din prânz + sufixul -uleț.
Definiții
- (pop.) prânzișor.
Declinare
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | prânzuleț | prânzulețe |
| genitiv-dativ | prânzulețului | prânzulețelor |
| vocativ | prânzulețule | prânzulețelor |
| articulat | prânzulețul | prânzulețele |