obștime
/ob'ʃti.me/Etimologie
Din obște + sufixul -ime.
Definiții
- (înv.) obște.
Declinare
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | obștime | — |
| genitiv-dativ | obștimii | — |
| vocativ | obștime | — |
| articulat | obștimea | — |
Din obște + sufixul -ime.
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | obștime | — |
| genitiv-dativ | obștimii | — |
| vocativ | obștime | — |
| articulat | obștimea | — |
Conținut din ro.Wiktionary (CC BY-SA 4.0) · definiții originale DexGen (CC0) · Ghid de gramatică