bocit
/boˈʧit/Etimologie
Din a (se) boci.
Definiții
- faptul de a (se) boci.
Declinare
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | bocit | bocite |
| genitiv-dativ | bocitului | bocitelor |
| vocativ | bocitule | bocitelor |
| articulat | bocitul | bocitele |
Din a (se) boci.
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | bocit | bocite |
| genitiv-dativ | bocitului | bocitelor |
| vocativ | bocitule | bocitelor |
| articulat | bocitul | bocitele |
Conținut din ro.Wiktionary (CC BY-SA 4.0) · definiții originale DexGen (CC0) · Ghid de gramatică