Declinarea cuvântului „proclețire”
proclețire — substantiv
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | proclețire | proclețiri |
| genitiv-dativ | proclețirii | proclețirilor |
| vocativ | proclețire, proclețireo | proclețirilor |
| articulat | proclețirea | proclețirile |
| Caz | Singular | Plural |
|---|---|---|
| nominativ-acuzativ | proclețire | proclețiri |
| genitiv-dativ | proclețirii | proclețirilor |
| vocativ | proclețire, proclețireo | proclețirilor |
| articulat | proclețirea | proclețirile |